Kolonizace českých zemí

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Dr. Ant. Boháč, ve svém článku v „Národní čítance“ z roku 1918 ukázal, kde se v novém Československu vzala německá menšina. Tu historii by měl znát každý Čech. Dnes jako tehdy. Zopakujme si ji alespoň ve stručnosti.

Autor sleduje rozložení slovanských kmenů na území Evropy v 2. polovině 1. tisíciletí. Je to i počátek vývoje národa Čechů a Slováků. Je to počátek vývoje ze společných kořenů

přicházejících slovanských kmenů, které se usadily v českých zemích a v horních Uhrách. Jejich území bylo mnohem rozsáhlejší než je dnes. Sahalo do Pruského Slezska, k Dunaji, hluboko do nížiny uherské.

Vpád Maďarů a příchod německých kolonistů do Alpských krajin oddělil Slovany západní a severní od Slovanů jižních. Mohutná německá kolonizace v zemích Českého království nastala za posledních Přemyslovců a za prvního Lucemburka. Pohraniční pás se postupně poněmčil, uvnitř zemí vznikly četné ostrovy přistěhovalých německých obyvatel.

V 2. polovině 14. století byl příchod německého obyvatelstva zastaven. A v té době přišlo památné husitské hnutí, které přineslo mocné společenské změny a povzneslo národní vědomí. Jeho vlivem došlo i k zániku většiny německých ostrovů v české jazykové oblasti. Došlo i k zúžení německého pohraničního pásu.

Hospodářský vývoj v 16.století vyvolal opět vlnu kolonizace a poněmčení měst.

Neobyčejnou měrou bylo poněmčování posíleno zhroucením českého stavovského povstání r. 1620. Množství českých evangelických rodin (naprostá většina obyvatelstva) bylo nuceno pro víru opustit vlast a celé kraje byly hrůzami války 30leté vylidněny. V 18. století poněmčovánívyvrcholilo odnárodněním prořídlého městského obyvatelstva a usazením nových německých osadníků.

Jen poddansko-nevolnický rolnický venkov zůstal odnárodnění ušetřen.

Vlastní jádro lidu se neodcizilo svému jazyku.

Od konce 18. století nastává změna. Po zrušení nevolnictví se zdvihá vlna národního probuzení, v 19. století český živel začíná zase do měst pronikat a česká vlast se dík buditelům a obrozenskému hnutí stává zase vlastí českého národa. Z kolonizátorů zůstávají ostrůvky menšin v pohraničí.

Tady autor, vítající vznik Československé republiky r. 1918, přirozeně svůj výklad skončil. Historii mezi dvěma válkami již psali jiní autoři.